Domů » Blog » Vyhřívací límec na objektiv

VYHŘÍVACÍ LÍMEC NA OBJEKTIV

ÚVOD

O nutnosti vyhřívacího límce jsem se přesvědčil hned při prvním focení. Nejprve jsem se porozhlédl po komerčních produktech, ceny jsou ovšem na můj vkus nehorázné. Snažil jsem se pídit po zkušenostech lidí, kteří již límec vyráběli, především mě zajímala „watáž“ límce. Dočetl jsem se však pouze neurčitá doporučení o výkonu v řádu wattů. Nechtěl jsem vyrábět regulátor, pokud to nebude nevyhnutelně nutné, jednoduchost a láce především. Rozhodl jsem se vše nejprve vyzkoušet nanečisto. Koupil jsem metrový kus kanthalového odporového drátu s měrnou rezistivitou 20,81Ω.m-1. Uvažoval jsem o dvou hodnotách ztrátového výkonu P1 = 3W a P2 = 6W. Mým cílem bylo vyzkoušet pocitově, jak velký topný výkon bude potřeba, nerad bych se dočkal spečeného ostřícího kroužku.

Napětí zdroje UZ se bude pohybovat zhruba v rozmezí 8,0 ÷ 7,4V, uvažujme tedy 7,5V.

Hodnoty při teoreticky uvažovaných hodnotách ztrátového výkonu:
P1 = UZ * I1 → I1 = P1/UZ = 3/7,5 = 0,4A
P2 = UZ * I2 → I2 = P2/Uz = 6/7,5 = 0,8A

P1 = R1 * I12 → R1 = P1/I12 = 3/0,16 = 18,75Ω
P2 = R2 * I22 → R2 = P2/I22 = 6/0,64 = 9,375Ω

Skutečný odpor:
1 m drátu: R1skut = 20,81Ω
0,5 m drátu: R2skut = 10,405Ω

Skutečný proud:
I1skut = UZ/R1skut = 7,5/20,81 = 0,36A
I2skut = UZ/R2skut = 7,5/10,405 = 0,72A

Skutečný ztrátový výkon:
P1skut = UZ * I1skut = 7,5 * 0,36 = 2,7W
P2skut = UZ * I2skut = 7,5 * 0,72 = 5,4W

Nyní tedy praktická zkouška. Připojil jsem odporový drát kabelem s krokosvorkami k laboratornímu zdroji, na němž jsem nastavil napětí 7,5V. Nejprve jsem zkusil variantu s 0,5m drátu. Teplo, uvolněné průchodem tak velkého proudu, bylo příliš velké. Přesunul jsem tedy krokosvorky na konce drátu. Skutečně změřený proud při napětí 7,5V byl 0,34A. Ztrátový výkon bude tedy minimálně 2,5W, pocitově naprosto dostatečné, praxe ukáže, zda bude stačit.

Údaje na labotorním zdroji

VÝROBA

Jak jsem již uvedl, koupil jsem metr kanthalového drátu, což mi umožnilo vyrobit dvě smyčky, o délce obvodu přední pupily objektivu. Šířku límce tak budou vyhřívat 4 dráty. Pokud by přece jen ztrátový výkon 2,5W nestačil, chtěl jsem původně vyvést ze středu obou smyček ještě jeden vodič, abych mohl použít bez úprav pouze jednu smyčku (0,5 m drátu, ztrátový výkon cca 5W). Nakonec jsem si to však rozmyslel. Na oba konce topného drátu jsem připájel napájecí vodiče (kanthal se velmi špatně pájí, je třeba použít pájecí kapalinu). Na druhý konec napájecích vodičů jsem použil obyčejný dvoupinový konektor pro montáž do plošného spoje ze šuplíku.

Prvním úkolem bylo zamezit možnosti zkratu obou smyček. Uvažoval jsem o vpletení drátu do nějakého ohebného, teplu odolného pásku, nejlépe asi do páskové skelné tkaniny, prodávané v modelářských potřebách. Prodává se ovšem v 50 metrových roličkách, což je pro mě zbytečné. Nakonec jsem si vzpomněl na zbytek nevyužité instalatérské teflonové pásky, kterou jsem měl doma. Páska je hodně tenká a snadno se trhá, vodiče jsem jí omotal v několika vrstvách, svůj účel však splnila velmi dobře. Pájené spoje jsem následně překryl smršťovací bužírkou.

Požádal jsem manželku, aby mi z obyčejného plátěného tkalounu o šíři cca 2,5cm ušila obal. Sešila k sobě dva tkalouny po délce co nejblíže u kraje a poté prošila i jednu kratší stranu. Vznikl tak plátěný pytlík, dostatečně široký pro vložení topných smyček, který po obrácení na ruby vypadá docela dobře. Vložil jsem topné smyčky do pytlíku a ručně jsem jehlou a nití zafixoval napájecí vodiče k pytlíku proti vytržení a následně jsem pytlík zašil. Aby bylo možné upevnit límec na objektiv, nalepil jsem na oba konce proužky suchého zipu. Na závěr jsem límec nastříkal několika vrstvami impregnace ve spreji.

Vyhřívací límec

Vyhřívací límec

ZÁVĚR

Bylo by samozřejmě možné vytvořit mnohem sofistikovanější zařízení, například použít pulzně-šířkové modulace napájecího napětí pro možnost plynulé regulace topného výkonu. Ano, pokud bych se věnoval astrofotografii na vyšší úrovni, bylo by to záhodno. Pro potřeby občasného focení hvězdných drah je toto jednoduché řešení naprosto dostatečné, ani v chladné listopadové noci nedošlo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na objektivu. Stejně tak i poslední srpnové focení u rybníka s velmi vysokou vzdušnou vlhkostí při značné zimě problém kondenzace nepřineslo. Při odběru 340mA vyhřívací límec příliš „neužírá“ drahocennou kapacitu akumulátoru napájecího zdroje, což kvituji.

Zdroj a límec

Sestava pro focení hvězdných drah

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
1316101110
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace